Dormantní, nebo pozdně podzimní?
24.11.2008
Dormantní, nebo pozdně podzimní?
V poslední době se stále častěji objevují diskuze na téma Hnojení na podzim, nebo v zimě. Hodně greenkeeperů, hlavně s praktickými zkušenostmi z golfově vyspělých zemí, se snaží o jeho zavedení na svých působištích.
V debatě o podzimním a zimním hnojení si musíme uvědomit následující fakta:
• Hnojení hnojivy s vysokým, nebo i „normálním“ obsahem dusíku v podzimních měsících (myšleno září - říjen), by způsobilo výrazný růst, řídká vodnatá pletiva, a tím náchylnější na napadení chorobami či poškození mrazem. Tento fakt zná skoro každý, proto aplikujeme v tomto termínu hnojiva s vysokým obsahem draslíku, a to se stává tradičně posledním hnojivem v našem plánu hnojení.
• Během podzimu a brzké zimy pak dochází k postupnému ustávání fyziologických procesů v nadzemní části rostlin, ukládají se ke klidu, do dormance. Pod zemí však aktivita pokračuje, často i kolem teploty blízké nule. Proto hnojiva, která aplikujeme při nízkých teplotách, nezpůsobí výrazný růst nadzemní části rostlin, ale jejich působení je soustředěno pod zem. Tím, jak ustává tvorba a růst výběžků, dochází hlavně k podpoře růstu kořenů a celkovému zahušťování trávníku.
• Takovou aplikaci hnojiv, kterou provádíme pozdě na podzim, za výše zmíněné situace a při teplotě půdy okolo 8 – 10 ˚C, nazýváme „pozdně podzimní“. Pro takové použití je vhodné využít hnojiva obsahující takové formy dusíku, který je závislý při svém rozpouštění více na vodě než teplotě. Proto je vhodná např. močovina, nebo IBDU (isobutyliden močovina), která je při svém rozkládání méně ovlivňována teplotou. Argument, že při nízkých teplotách nepracují půdní mikroorganizmy na rozkládání komplikovaných sloučenin, se ukázal jako lichý. I pod sněhem v zimě je půdní mikrobiální aktivita relativně vysoká.
• Poměr živin v hnojivu je ideální okolo1:1:1, nebo 2:1:2. Na nově osetých plochách můžeme použít první formulaci, která obsahuje více fosforu. Dávkování se pohybuje okolo 5 až 7 g čistého dusíku na 1m2.
• Zjednodušeně lze říct, že pozdně podzimní hnojení je takové, které aplikujeme na trávník, který ještě nepřemrzl, ale již více ho nesečeme, protože neroste. Otázkou zůstává přesné určení termínu v oblastech, kde jeden rok nesněží vůbec, nebo začne již v říjnu, jak je tomu u nás. Záleží pak na individuálním posouzení situace.
• Pokud nestihneme hnojení pozdního podzimu, trávník již zapadl sněhem, stále ještě máme šanci využít dormantního hnojení. Jedná se vlastně o první hnojení následující sezóny. Jeho načasování je také velmi složité, ale řešitelné. Na většině našich hřišť nebývá sněhová pokrývka přes celou zimu. Hřiště může být dokonce několikrát během ledna nebo února bez sněhu a pak tedy lze aplikovat hnojiva na trávník i v zimním období.
• Jeho cílem je vlastně podpora jarního startu ve chvíli, kdy nám poslední sníh roztává a teplota půdy se zvyšuje. Hnojivo, které jsme aplikovali v zimě, začíná působit ještě předtím, než se na greeny dostaneme.
• Ideální forma hnojiva pro zimní, dormantní hnojení je organická forma hnojiva. Máme tak jistotu, že nebude vymývána ani při jarním tání a dlouhém odstupu aplikace a hlavního požadovaného účinku. Dávkování si určíme sami, podle doporučení dodavatele. Vzhledem k tomu, že organická hnojiva často obsahují menší množství dusíku, ale i dalších prvků v poměru s hnojivy minerálními, bývá aplikace cca 25 až 35 g hnojiva na m2 běžnou dávkou pro dormantní hnojení.
• Zjednodušeně lze tedy říct, že dormantní hnojení je takové, které se aplikuje na dormantní trávník, nebo i na tenkou vrstvu v zimních měsících. Počítáme zároveň s tím, že začne působit v období ohřívání půdy a jarního tání.
Kamil Pečenka
Head greenkeeper, Nová Amerika
Diskuze
 Vložit komentář |
||
|---|---|---|
| V diskuzi není žádný příspěvěk. |