Letošní dvoudenní Zimní škola greenkeeperů se konala stejně jako loni v Lednici na Moravě, kde ji Český svaz greenkeeperů uspořádal ve dnech 30. listopadu a 1. prosince ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně.

Letošní dvoudenní Zimní škola greenkeeperů se konala stejně jako loni v Lednici na Moravě, kde ji Český svaz greenkeeperů uspořádal ve dnech 30. listopadu a 1. prosince ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Ústavem výživy zvířat a pícninářství AF, Ústavem biotechniky zeleně Zahradnické fakulty a Moravským svazem vědeckotechnických společností a poboček, pobočka AF Mendelu. Tradiční vzdělávací akce s podtitulem „Šance pro přírodu“ byla tentokrát za účasti odborníků z České republiky, Nizozemí a z Velké Británie zaměřena především na nejnovější vědecké poznatky z hospodaření s vodou a na nejlepší postupy při integrovaném ošetřování trávníků. Každý z přednášejících během svého vystoupení či zodpovídání dotazů uvedl řadu inspirativních příkladů a zkušeností přímo z praxe. Odborný seminář přilákal více než 50 posluchačů, kteří si pochvalovali dobrou organizaci a velký přínos akce pro jejich působení na golfových hřištích. V rámci programu semináře proběhla také exkurze do Lednického parku. Vyskytují se zde některé vzácné druhy rostlinné a živočišné říše a dokládají tak unikátní fungování ekosystému Lednicko-valtického areálu. Pestrý přednáškový program zatraktivnil především Jerry Knox, Cranfield University z Velké Británie, který se zaměřil na technická řešení pro lepší hospodaření s vodou na golfových hřištích: zvýšení účinnosti závlah a snížení dopadů na životní prostředí. Zavlažování je často označováno mnoha greenkeepery a manažery hřišť jako „podráždění“, zejména v oblastech s vlhkým a mírným klimatem. Zde bývá složité zajistit požadavky jemných trávníků na vláhu a současně vlhkostní poměry v půdě pro optimální hratelnost, rychlost a odraz míčku. Ve své prezentaci se zaměřil na důležitost „správné“ závlahy, dále na praktické podmínky při měření a vyhodnocování uniformity závlah, jejich účinnosti a vhodnosti, „selský rozum“ a zda se současný výzkum snaží porozumět tomu, jak minimalizovat dopady zavlažování golfových hřišť na životní prostředí. Dalším přednášejícím byl Niels Dokkuma, Agronom, Královská nizozemská golfové federace, Nizozemí. V přednášce nazvané Jak zachovat špičkovou herní kvalitu golfových trávníků v průběhu celé sezony se zamýšlel nad tím, jak zajistit hráčům kvalitní golfové hřiště nejen na jeden den nebo dva v průběhu turnaje, ale v rámci golfového klubu jeho vyrovnanou kvalitu po celou sezónu. Nabídl recepty na špičkovou herní kvalitu golfových trávníků a doporučil nejlepší postupy při integrovaném ošetřování trávníků – osvědčené pracovní techniky z reálného prostředí, které lze použít jednotně. Ty tvoří základy dobrého greenkeepingu. Mnohokrát jsou založeny na základních pravdách „Zpět k základům“ a „Méně je někdy více“. Svoje vystoupení zpestřil několika případovými studiemi, podíval se na roli jednotlivých parametrů a vyzdvihl ty správné pro dosažení Strukturální herní kvality. Olaf Bos, Barenbrug, Nizozemí v přednášce Co skutečně víme o našich travách? upozornil na rozdíly mezi odrůdami v rámci druhu a jak je můžeme využít s ohledem na měnící se budoucnost. Bude se zvětšovat regulace při používání pesticidů, hnojiv a závlah. Nejnovější výzkumy ukazují velké možnosti nových genetických materiálů. Dalším přednášejícím byl Jan Mládek z Univerzity Palackého Olomouc, který prezentoval kokrhele (Rhinanthus) jako nástroj pro zvýšení druhové diverzity extenzivních trávníků. Kokrhel je kořenová poloparazitická rostlina, která přednostně parazituje trávy. Pomocí přísavky, tzv. haustoria, se pár týdnů po vyklíčení napojuje na cévní svazky v kořeni hostitele. Tímto jsou podpořeny konkurenčně slabší byliny, obzvlášť ty s přízemní růžicí listů (např. jitrocele, chrpy), které se umí napojení kokrhele účinně bránit. Byliny s květy produkujícími nektar jsou pak vítaným zdrojem potravy pro motýly, čmeláky, včely a jiné opylovače. Potlačením vzrůstných druhů trav obvykle silně klesne produkce nadzemní biomasy trávníku, který pak vyžadují méně časté sečení. Ošetření kokrhelem menším se v Evropě nerozšířilo díky nejistému uplatnění druhu na nových místech a vysoké ceně osiva. Uplatnění však zřejmě najde kokrhel luštinec (původní druh české květeny), který je schopný měnit luční porost téměř všude. Tato jednoletka produkuje 2x více osiva než jiné kokrhele a jeho cena na trhu by se při velkoobjemové zemědělské produkci mohla brzy dostat na úroveň kulturních trav. Bylo založeno 10 experimentálních ploch, každá o rozloze cca 1000 m2, podél vybraných dálnic a silnic I. třídy, např. Louny a Slaný I/7, Loděnice a Rudná u Prahy D5 a Pasohlávky a Perná I/52, na kterých v současné době probíhá výsev zmíněné byliny rodu kokrhel a je zde monitorován hmyz. V posledním vystoupení přiblížil Bohumil Bradna, Planta Naturalis Markvartice u Sobotky zakládání a ošetřování druhově bohatých, květnatých trávníků nejen na golfových hřištích. Upozornil na specifika zakládání porostů z přírodních nešlechtěných rostlin, vhodnost stanoviště a způsoby péče o druhově bohatou louku v závislosti na plánovaném využití. Text, bližší informace: Luboš Procházka, Karel Kubata, ww.czgreen.com, GREEN 4/2016