S přicházejícím podzimem a rychlým nástupem zimy jsme zklidnili naše aktivity na hřišti, a stejně jako tráva se spousta greenkeeperů připravujeme k zimnímu spánku. Naším dobrým zvykem je připravovat na zimu trávník pomocí postřiku proti různým druhům „sněžných“ plísní.

Rhizoctonia

S přicházejícím podzimem a rychlým nástupem zimy jsme zklidnili naše aktivity na hřišti, a stejně jako tráva se spousta greenkeeperů připravujeme k zimnímu spánku. Naším dobrým zvykem je připravovat na zimu trávník pomocí postřiku proti různým druhům „sněžných“ plísní. Spousta z nás čeká na poslední možný okamžik, těsně, než napadne sníh a věří, že tak nám ochrana bude působit pod sněhem co nejdéle. Uvedený postup má ale dvě úskalí:

První je skryto ve formě postřiku. Sice používáme správný fungicid, ale jeho účinnost, se liší v závislosti na aktivitě a růstu trávníku. Nejvíce používaným fungicidy pro preventivní postřik před zimou jsou ty na bázi azoxistrobinu (Heritage apod.). Tento produkt je sice nejmodernějším řešením, ale jeho účinnost je systémová, tzn. vstupuje do cévního systému a tím je přesunut v podstatě po celé rostlině. Proto je nejlepší, když rostlina ještě vegetuje a může tak dojít k tomuto procesu. Když však čekáme na postřik moc dlouho, stane se nám, že aplikujeme postřik na téměř spící trávník, a tím se účinnost výrazně snižuje. Možná že dojde k průniku pletivy do rostliny, ale určitě ne do celého systému. Jestliže tedy chceme aplikovat systémový fungicid v době, kdy jsou rostliny v dormanci, klidu, nebo si nejsme jistí, použijeme spolu se systémovým nějaký kontaktní fungicid, který nám zajistí okamžitý účinek na případnou chorobu. O vhodnosti toho kterého postřiku se můžeme dozvědět např. z příbalového letáku nebo z tabulek fungicidů dostupných na internetu.

Druhé úskalí, a možná ještě závažnější, nás čeká na našich greenech ještě před zimou. Většina z nás totiž spoléhá na to, že od konce léta, kdy nás přestaly strašit všechny ty příznaky chorob, jako dolarová skvrnitost, suchá skvrnitost, pythium, apod. až do zimy nás nemůže nic překvapit. Ale jsou choroby, kterým vyhovuje zvýšená vlhkost podzimu a nepotřebují ke své existenci vysoké teploty. Jedna z nich se jmenuje Rhizoctonia, a nezáleží moc na tom, jestli se jedná o Rhizoctonia solani, nebo R.cereale. Zjednodušeně lze říct, že jsou jako dvě sestry, jedna má ráda léto, druhá chlad podzimu, mají podobné příznaky a jsou vázány na půdu nebo substrát, na kterém trávníky pěstujeme. Anglicky se jim říká brown patch nebo yellow patch a když budeme spoléhat na to, že postříkáme greeny až těsně před sněhem, mohou nám první příznaky této plísně uniknout. Choroba se vyznačuje nápadným kroužkem nažloutlé barvy, který může v létě mít barvu více do hněda, velikost od několika centimetrů po jeden metr. Může připomínat podobné plísně v létě, ale tato jediná je schopná vegetovat za chladného počasí. Její tvorbu lze preventivně řešit zajištěním rychlého vysychání podmáčených míst, nebo vhodným drenážováním při výstavbě. Fungicidní ošetření je vhodné hlavně za teplých dní, a lépe ve větším množství postřiku s nižší dávkou fungicidu, jedná se o chorobu, která je v povrchové vrstvě půdy a ne na listech, proto je potřeba větší množství jíchy, aby se účinná látka dostala na místo určení.

Kamil Pečenka, Head greenkeeperů Nová Amerika
kamil.pecenka@centrum.cz