Samy o sobě trávník nepoškozují, zato neukáznění golfisté ano!

Jinovatka a mrznoucí mlhy

O loňské (ne)zimě s rekordně průměrnou lednovou měsíční teplotou 6,3 °C (průměr je -0,6 °C) se bude ještě dlouho hovořit. Sněhovou peřinu a mráz nahrazovala jinovatka a přízemní mrznoucí mlha, a to jen místy a sotva na pár dní.
Jinovatka (též jíní) je nepatrná formace krystalků ledu na stéblech trávy. Tvoří se při podobných meteorologických situacích jako v létě rosa, tedy po nočním vyzařování tepla ze zemského povrchu přímo do atmosféry. Když je trávník po východu slunce jinovatkou pokrytý, golfisté a stroje by měly mít na hřiště zákaz vstupu. I když ona sama trávu neničí…

VLHKO KONDENZUJE
Klesne-li teplota pod bod mrazu, dochází k sublimaci vodní páry, tedy k její přeměně na ledové šupiny, peříčka či vějířky. Jejich dokonalé tvary můžeme nejčastěji pozorovat na okenních tabulích – když venku klesne teplota pod nulu, je teplý vzduch uvnitř schopen pojmout více vodní páry než studený vzduch venku. Na skle se ale ochlazuje a vzniká tak jinovatka. Je to podobný princip, který komplikuje obrýleným lidem příchod do vytopené místnosti – na studených „druhých očích“ kondenzuje vodní pára, která je v jinak teplé místnosti neviditelná. Tak se zpotí každý do tepla přinesený předmět, třeba dalekohled.
Jinovatka se může vyskytnout prakticky kdykoliv – zimní období se zápornými teplotami je v tomto směru ideální. A také kdekoliv – na zahradách, atletických stadionech i golfových hřištích. Jestliže je teplota rostliny nižší než okolní teplota vzduchu, pak se vlhko z atmosféry kondenzuje na listech a stéblech trávy. A pakliže teplota klesne pod bod mrazu, pak se jednotlivé kapky promění v ledové krystalky – granulky a vznikne jinovatka. Ta může vzniknout i za teploty vzduchu nad bodem mrazu, ale jen za předpokladu, že je teplota listu nebo stébel této hodnotě velmi blízko.

BEZVĚTŘÍ VYHOVUJE
Jinovatka se nevytváří za nocí, když je zataženo, protože mraky energii absorbují a poté ji vylučují zpátky. Díky tomu dochází k ohřátí trávy. V menším měřítku se toto děje pod korunami stromů, kterými je teplo vylučované rostlinami zachycováno. Jinovatka se rovněž nevyskytuje na hodně stinných místech. Její výskyt bývá také ovlivněn větrem a sklonem svahu. Slabý vítr pravděpodobnost jejího výskytu snižuje, protože se vzduch v blízkosti povrchu stébel pohybuje, a tím se vyrovnává teplota. Slabý vítr též zvyšuje plošné vypařování vody na listech a stéblech. Za bezvětří vznikne jinovatka snadněji. Výborné místo pro tvorbu jinovatky představuje rovina na golfovém hřišti oproti nějakému svahovitému terénu. Vzduch kolem stébel se v nerovném terénu více pohybuje, a tím se i promíchává vzduch.

ZMĚNY BARVY
Jinovatka se vytváří těsně před východem slunce, tedy v době, kdy je teplota listů a stébel nejnižší. Slunce je pak ohřívá, a jak se zvyšuje teplota, tak na nich krystalky ledu roztávají. I když stín, svahovitý terén a vítr může vznik jinovatky do jisté míry ovlivnit, jsou-li podmínky příznivé, pak jejímu vzniku nelze zabránit. Na rozdíl od vstupu golfistů a strojní mechanizace na hřiště! Jinovatka sama o sobě trávu neničí, k tomu dochází až poté, když se po namrzlé hrací ploše začne chodit nebo využívat stroje či jiné techniky. K poškození dojde kvůli rozdrcení zmrzlých travních stébel. Ve vyšším trávníku zelená stébla změní barvu – podle druhu travní směsi zhnědnou, zfialoví nebo zčernají (po lipnici zežloutnou).

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL
Libujme si, že žijeme v končinách, kde zatím naměřili v únoru 1929 poblíž Českých Budějovic rekordních –43 ˚C. Až do 80 pod nulou totiž budeme mít stále tu čest tajit dech na úžasností a tvarovou mnohostranností šesticípých sněhových hvězdiček. Obdivoval je už Aristoteles a vzhledem k poloze Řecka za nimi musel přinejmenším na Olymp. Kdyby klesla teplota pod tuto hranici, krystalizovala by voda už nikoliv v šesterečné soustavě, ale v krychlové. Místo např. přízemní zmrzlé mlhy, sestávající z drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu, by nám na hlavu padalo něco jako ledové cihly nebo tvárnice.
Mlha je zjednodušeně řečeno atmosférický aerosol, který zmenšuje vodorovnou dohlednost pod 1 km. Vzniká v případě, že teplota vzduchu poklesne pod teplotu rosného bodu (teplota, při které voda kondenzuje), nebo když se této teplotě při dostatečném počtu kondenzačních jader alespoň přiblíží. K tomu může dojít buď tak, že se vzduch ochladí, nebo vzroste-li jeho vlhkost. Na podzim a v zimě je velmi častý případ, kdy se povrch země vychlazuje při dlouhých, zpočátku bezoblačných nocích. Délka dne, kdy je slunce nad obzorem, je kratší než délka noci. Zemský povrch a potažmo přiléhající vrstvy atmosféry se ochlazují každým dnem o něco více, takže zejména noční teploty klesají každý den níž a níž. Jsou-li dny krátké, zůstávají
i odpolední teploty nízké.
Pokud se drží mlhy dlouhou dobu a v dopoledních hodinách se nestačí rozpouštět, může dojít ke zvýšené koncentraci škodlivin v ovzduší. Nad vrstvou mlhy se vyskytuje teplotní inverze, která brání rozptylu emisí do vyšších vrstev atmosféry.

AŤ JE JICH AKORÁT!
Podle klimatologických statistik se nejčastěji objevují mlhy na podzim a v teplé zimě. Zatímco v období od dubna do srpna se vyskytují průměrně jen 4 neb 5 dnů v měsíci, právě od října do ledna je dnů s mlhou 10 nebo 11. V ročních statistikách je zaregistrováno v Kralovicích 28 dní, na Pradědu 297.Tak ať je letos mlh tak akorát!

Rada na závěr: Nedovolte golfuchtivým hráčům vstupovat do přízemní zmrzlé mlhy na trávník pokrytý jinovatkou. Umožněte jim to, až z hrací plochy jinovatka úplně zmizí!

Připravili: Petra Pohanková (Ohio State University)