Odborné články

IPM, Integrated pest management

I když vychází zkratka IPM z anglického základu, stala se součástí běžně používaného odborného slovníku i v našich zemích. V češtině bychom mohli použít výraz „sloučená práce s chorobami a škůdci“

IPM, Integrated pest management

I když vychází zkratka IPM z anglického základu, stala se součástí běžně používaného odborného slovníku i v našich zemích. V češtině bychom mohli použít výraz „sloučená práce s chorobami a škůdci“. Vidíte sami, že by to bylo trochu přitažené za vlasy, proto zůstaneme u anglické zkratky IPM. Zkusme si ale říct, proč „sloučená“ a proč „práce“. Do nedávna se k chorobám a škůdcům přistupovalo podle jednoduchého schématu: vidím škůdce – stříkám škůdce – ničím škůdce. Schéma bylo jasné, objevil se patogen, a agrotechnik sahal po vhodném postřiku. Postup sice jednoduchý, ale se spoustou otázek, které zůstávaly nezodpovězené: je to opravdu ten konkrétní škůdce, nebo choroba? Nepoškodím také jiné organizmy? Nemohl bych situaci řešit jinak? Na základě stále přísnějšího pohledu zvenčí, ale i nástupu zdravého rozumu, začaly vznikat systémy, které „slučovaly“ různé možnosti prevence, mechanických opatření, výběru odolných odrůd a postřiků do velké skupiny “řešení“. Na druhou stranu se patogen nezačal jen likvidovat, začali jsme s ním „pracovat“. Začali jsme jej třeba vytlačovat z oblasti zájmu, omezovat jen jeho projevy, případně i ignorovat. Vznikl komplexní systém, který nám dokáže ve výsledku ušetřit finance, čas, i životní prostředí: IPM
IPM není systém, který je přesně daný. Jiný pohled na jeho sestavení má například greenkeeper, který jej chce zapracovat do svého plánu údržby, jiný pohled má organizace typu Svaz greenkeeperů, která připravuje podklady pro své členy. Každý si může takový plán přizpůsobit svým potřebám.

Zkusme si jen orientačně shrnout jak takový IPM zhruba vypadá krok za krokem:

A. Fáze před výskytem patogenu

1.Výběr vhodného druhu, odrůdy
Můžeme říct, že díky tomuto prvnímu kroku, lze předejít mnoha budoucím obtížím. Kritickým posouzením situace, lokality, klimatických podmínek a srovnáním s tabulkovým vyhodnocením testů odrůd, můžeme předejít mnoha nesnázím v budoucnu.

2.Výběr správného systému údržby
Když se nebudeme trávníku věnovat po stránce údržby, vynecháme potřebnou aerifikaci, vertikutaci, nebo budeme sekat tupou sekačkou, to vše ovlivní jeho zdravotní vztah a potřebu řešit problém s chorobami a škůdci. Na řídkém a hladovém trávníku častěji dochází k invazi plevelů apod. Proto správná údržba je součástí IPM

B. Fáze po projevu patogenu

1. Správná identifikace
O tomto kroku píše podrobněji Doc. Cagaš. Jen bych rád připomenul, že toto je klíčový bod celého IPM programu, ale zatímco choroby pícnin, tj. převážně trav ve vzrostlém stavu máme prostudovány detailně, projevy těch stejných patogenů na nízko sekaném trávníku jsou dost odlišné a měly by se stát součástí nějakého výrazného projektu. Do té doby budeme odkázání na světovou literaturu.

2. Stanovení prahu škodlivosti
jednoduchým způsobem si lze definovat, jaký počet nebo rozsah choroby považuji již za škodlivý. Např. rez travní nebo padlí, nemusí být zásadním problémem ani ve větším množství, zatímco dolarová skvrnitost, v malém množství, nebo housenky osenice v počtu nad 10 na metr mohu posuzovat jako problematické.
3. Určení správného postupu k potlačení projevů
Dříve by se za hlavní řešení možná považoval postřik, dnes můžeme rozlišit tři základní postupy:

3.1. Biologická kontrola
Ať už se jedná o použití rostlinných preparátů, nebo cizopasníků, kteří hubí nám nepříjemné housenky, nebo podpora predátorů, kteří chytají hraboše, vše, co se blíží přírodním metodám, lze zařadit do kategorie biologické kontroly.

3.2 Mechanické odstranění
Na tuto část opatření se často zapomíná, ale v mnoha případech lze kontrolovat např. lipnici roční vyrýpnutím, rez travní odsekáním, nebo „take all patch“ odstraněním drnu a nahrazením jiného z travní školky.

3.3 Chemická ošetření
Ta by měla nastoupit až v krajní řadě. Zásadou je přesné použití povolených přípravků, podle návodu, a pouze v místech, kde je to nezbytně nutné.

4. Vyhodnocení efektivity opatření
Klíčem udržitelného programu péče o hřiště je vyhodnocení efektivity opatření, abychom nepokračovali v neefektivních postupech, nebo neplýtvali materiály.

Obecně lze říci, že ochrana životního prostředí je jeden z vážných zájmů moderní společnosti, a Český svaz greenkeeperů nestojí a ani v budoucnu nebude stát stranou, a svým členům nabídne řešení v oblasti IPM, efektivní ochrany hřiště.

Kamil Pečenka, Head greenkeeper Nová Amerika
Člen výkonného výboru ČSG