Hlavním důvodem oprávněné zvědavosti, na jejímž začátku bývá otázka typu “co je vlastně příčinou toho, že můj trávník tak nedobře vypadá?“

je mimo poznání původce, především snaha zvolit optimální a jedině správný způsob ošetření napadeného drnu.

Co to vlastně na tom trávníku je?

Hlavním důvodem oprávněné zvědavosti, na jejímž začátku bývá otázka typu “co je vlastně příčinou toho, že můj trávník tak nedobře vypadá?“
je mimo poznání původce, především snaha zvolit optimální a jedině správný způsob ošetření napadeného drnu. Tedy, pokud chci zvolit správnou terapii, musím znát příčinu.

Ve většině případů přivolaný odborník vidí nezdravě vyhlížející části trávníku (netypická barva, povadnutí, prořídlý porost atd.), či dokonce ohniska nepravidelného nebo pravidelného tvaru, kde je drn zcela zničen. Připomínám, že v této fázi „prvotního ohledání stanoviště“ je bezpodmínečně nutno vyzpovídat greenkeepera, nebo pracovníka, který trávník udržuje. V mnoha případech nelze totiž na prvý pohled odlišit infekční onemocnění trávníku (způsobené původci houbového původu) od chorob karenčních (nedostatek makro či mikroprvků) nebo dokonce od poškození agresivně působícími hnojivy či nejrůznějšími chemickými látkami, jako např. čistící prostředky, benzín, zvířecí moč. (obr. 1)

ZAVÁDĚJÍCÍ VNĚJŠÍ PŘÍZNAKY
V nemnoha případech můžeme spolehlivě podle vnějších příznaků identifikovat původce – především tam, ke nám zanechá „důkazy“ své existence (např. typické chomáčky mycelia u červené nitkovitosti trav, drobná sklerocia velikosti zrnek písku u sněžné šedobílé plísňovitosti trav, kupky letních či zimních výtrusů na listech u různých druhů rzí apod.). Předpokládá to ale, že jsme velmi pozornými a pravidelnými pozorovateli a návštěvníky trávníku – tyto „důkazy“ mohou velmi rychle zmizet následkem deště, rosy a větru.
U většiny onemocnění trávníku však nacházíme ohniskovitost bez jakéhokoliv vnějšího zřetelného příznaku, který by významně přispěl k identifikaci původce. Zdálo by se, že vydatnou pomocí je odborná literatura (pokud je k dispozici). To samozřejmě platí, ale s mnoha výjimkami: slovní popis často velmi málo vystihuje „náš nález, foto onemocnění buď chybí, nebo není jasné.
Ve většině případů je nutná pro identifikaci původce mikroskopická analýza napadených nadzemních částí rostlin, či proplachu části podpovrchové. Původce onemocnění lze nalézt (mnohdy po kultivaci na živné půdě, nebo jen na filtračním vlhkém papíru ve vlhké komůrce) ve formě spór. Ale i zde mohou nastat následující případy:

• masivní nález dobře identifikovatelných spór (je možno určit aspoň rod – např. Fusarium); to je optimální případ, jakých je bohužel málo. (obr. 2)
• nález mnoha typů spór parazitických i saprofytických hub; se znalostí věci můžeme usoudit na původce (skvrnitost odpovídá vizuelně makroskopicky popsané antraknóze, ve vzorku byly nalezeny četné spóry Colletotrichum graminicola – můžeme tedy s osmdesátiprocentní pravděpodobností říci, že jde o antraknózu. (obr. 3)
• v řadě případů však mikroskopická analýza nemusí ukázat nic prokazatelného, v lepším případě pouze části hyf (mycelia), což je pro bližší identifikaci původce příliš málo.

Znovu opakuji: vnější příznaky jsou velmi zavádějící; relativně často se hovoří mezi greenkeepery o výskytu tzv. dolarové skvrnitosti na trávníku, která je typická svými drobnými skvrnami (často připomínají mechanické poškození travního drnu od golfového míčku), uspořádanými do tzv. tygří stopy. Pro toto onemocnění je zaveden v češtině název „drobná kulatá ohniskovitost trávníku“ – jednak pro svůj vzhled, jednak proto, že americký dolar většinou všichni známe jako bankovku, nikoliv jako drobnou minci… Sám jsem byl svědkem toho, kdy jeden z význačných německých trávníkářských odborníků při své návštěvě slavkovského golfového areálu takto jednu z nalezených skvrnitostí označil. Když jsme však tento nález analyzovali, původce „dolarové skvrnitosti“ – Sclerotinia homeocarpa – nalezen nebyl, naopak ve vzorku se objevily typické měsíčkovité konidie fusarií.

DLOUHODOBÝ MONITORING
Zvláště problematické je určení původců barevných změn na starších greenech a v jejich okolí. Ty mohou být vyvolány řadou vlivů – od nevyrovnané výživy přes půdní faktory,
háďátka (těm se u nás věnuje velmi malá pozornost) až k fuzariózám. Ty bývají na takovýchto místech nalézány velmi často; jsou ale tito možní původci skutečnou příčinou těchto jevů? Podobným problémem jsou také „suché skvrnitosti“. Tam při podrobném zkoumání nadzemní i podzemní části trávníku nenacházíme zpravidla nic, z čeho by
se dalo usoudit na původce.

Pro formulování závěru o jaké onemocnění trávníku v daném případě jde, je nutná:

• dobrá znalost makroskopických příznaků onemocnění od počátku jeho výskytu
• mikroskopická analýza nadzemní i podzemní části travního drnu
• dostatek srovnávacího materiálu včetně údajů z odborné literatury

I přes tuto „výbavu“ nemusí být identifikace původce onemocnění přesná. Lepšímu poznání chorob i škůdců na našich golfových hřištích by určitě pomohl dlouhodobý monitoring všech zásahů na hřišti prováděných, klimatických poměrů daného stanoviště a výskytu všech poruch a onemocnění způsobených biotickými i abiotickými vlivy. Významně by řešení tohoto problému (identifikace původce a vhodný zásah) pomohlo pozorování a poznatky z více stanovišť v rámci domácí
i mezinárodní spolupráce.

Připravil: Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.
OSEVA PRO s. r. o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří
V příspěvku bylo využito i poznatků získaných při řešení projektu MŠMT 2B0603