Síň slávy

Prvním, kdo byl uveden do Síně slávy je headgreenkeeaper RGC Mariánské Lázně pan Jiří Dvořák st., zakládající člen Českého svazu greenkeeperů, mnohonásobný šampion v golfu v Československu.

 

Na XI. výroční konferenci ČSG v Praze 17.2. 2010 byl do Síně slávy uveden pan Jaroslav Pavelčák.

O svém seznámení se s golfem a o začátcích českého svazu greenkeeperů píše následující řádky:

Chtělo by se říci, že začátky mého „golfování“ se shodují s rozvojem golfu u nás. Od roku 1979 jsem si ovšem záludnosti precizně střiženého golfového trávníku vychutnával z pozice hráče. Více než deset let mě drželo „pouhé“ bouchání do malého bílého nesmyslu. To už jsem byl členem golfového klubu v Šilheřovicích, klubu, kterému jsem zůstal po celý svůj dosavadní hráčský život věrný. A kde jsem záhy pocítil přirozenou touhu stát u tvoření skvěle připravených greenů a fairwaí. Mnoho zkušeností a informací jsme v té době neměli. Dnes bych z pohledu možností a zkušeností současných řekl, že v samých počátcích šlo především o nadšení a vydání se cestou zkoušek a omylů.

Zde nemůžu nevzpomenou první osobní setkání s tehdejším prezidentem České golfové federace Hanušem Goldscheiderem, člena Royal and Ancient Golf Club of St. Andrews, nejstaršího a nejváženějšího golfového klubu. Byl to on, kdo chtěl znát odpovědi na otázky ohledně zkvalitnění prvních 18ti jamkových golfových hřišť v České republice. Byla tři! Ty další začly růst jako houby po dešti velmi záhy. Mou odpověď nenechal dlouho bez odezvy: Česká golfová federace nakoupila a začala hřištím půjčovat aerifikátor a topdresser.

Druhé setkání s Hanušem Goldscheiderem proběhlo v průběhu turnaje PGA Volvo Tour
v Mariánských Lázních v roce 1994 (byl prvním profesionálním turnajem série PGA ve východní Evropě), během něhož jsem měl tu čest pomáhat na přípravě golf.hřiště a také v průběhu turnaje. Tehdy prezident Hanuš přišel s žádostí: „Jardo, prosím tě, založ se svými přáteli a kolegy český svaz greenkeeperů .“

Pak to šlo sešupem: Český svaz greenkeeperů byl založen a zaregistrován, v roce 2000 jsem byl zvolen jeho předsedou, začal seriál pravidelných konferencí a školení. Veledůležitou a v počátcích mravenčí prací bylo oslovování a získávání patronů (chcete-li sponzorů), bez kterých by činnost ČSG byla jen těžko možná. Kolotoč získávání peněz nezbytných na pomůcky a odborné konzultace měly zásadní cíl: školit greenkeepery a zajistit chod Svazu. Dnes je situace malinko snadnější v tom, že členové ČSG si své členství pravidelně platí.
Neskromně je třeba připomenout, že významným obdobím pro život ČSG bylo desetiletí 2000-2010. To se ČSG stává členem FEGGA (evropská golfová instituce zastřešující více než 20 organizací po celé Evropě) a také členem České golfové federace vedené presidentem Milanem Veselým. V tomto čase se začala psát i spolupráce s brněnskou Mendelovou univerzitou. Profesor Ing. František Hrabě s námi rozjel výuku greenkeeperů. Na Zelené vzdělávání, jak se výukový program na Mendelově univerzitě jmenoval,a nejen tam, se nám dokonce podařilo získalo finance z fondů evropské unie.

Mám radost, že po celou dobu existence „sleduje“ činnost Českého svazu greenkeeperů „domácí“ odborný tisk, původně černobílý Bulletin ČSG nyní časopis Green.
 

Na XII. výroční konferenci byl do síně slávy jako třetí uveden pan Jiří Vozka.

JIŘÍ VOZKA
Postavení: head greenkeeper, Golfový klub Líšnice
Narozen: 11. 7. 1954
Vzdělání: kurzy a školení Zimní školy greenkeeperů
HDC: 12
Pracovní sen: pořídit na hřiště samochodný Verti-Drain
Životní sen: hlavně zdraví
Hobby: kutilství, sběratelství

Jiří Vozka je jedním ze zakládajících členů svazu a dlouholetý člen výkonného výboru. Své jméno, práci i život spojil s Líšnicí. „Golf jsem tady před více než čtyřiceti roky začal hrát, znám tady každý kámen, přímo na hřišti mám rodinný domek,“ říká nynější člen dozorčí komise ČSG. „Náš klub byl malý a téměř všechno jsme dělali svépomocí. Nelze se tedy divit, že mám vztah i ke každému stromu, který jsme vysazovali. Pár pracovních nabídek jsem dostal, dvě hřiště dokonce projektoval a dozoroval jejich výstavbu, ale Líšnici jsem zůstal věrný.“
Uvedení do Síně slávy Jiří Vozka za vrchol svého životního a pracovního maratonu nepovažuje. „Mám ještě spoustu plánů. I když musím přiznat, že reakce mé ženy ve smyslu „ocenění dostávají ti, co jsou za zenitem" mne trochu rozesmutnila. Uvedení do Síně slávy mne překvapilo a velmi potěšilo. Tím spíš, že jde o názorovou volbu lidí z profese. Společenský impuls představuje pro mě pozitivní reakce členů a klientů našeho hřiště, kteří jsou s mou prací většinou spokojeni.“
Za dvacet let působení v oboru zažil Jiří Vozka dobré i špatné časy… „Od té doby, co jsem greenkeeper, jsem neměl letní dovolenou. Musel jsem se naučit spoustu nových věcí. S vděčností vzpomínám na pana profesora Bureše, který nám na Zimní škole greekeeperů v Brně přednášel základy trávníkářství a naučil nás travní porost nejen ošetřovat, ale i mít rád,“ říká Jiří Vozka, který od samého začátku v roce 1999 se podílí na svazových aktivitách a vede jeho kroniku. „,Tím pádem vidím i jeho razantní rozvoj. Dnešní greenkeepeři mají situaci o dost snazší, protože informace, které my jsme složitě získávali jak o trávníkářství nebo o strojním vybavení, jsou nyní dobře přístupné. Nejen na internetu, ale i díky původně černobílému časopisu Green a svazu greenkeeperů, který v současné době zajišťuje spoustu kvalitních seminářů a vzdělávacích programů. Přeji do budoucna, aby se nám nadále dařilo co nejlépe využívat všeho dobrého: elánu a odvážných myšlenek mladých i rozvahy a mnohdy draze zaplacených zkušeností starších.“
 

 Na konferenci Českého svazu greenkeeperů konané dne 12.2.2014 byl do Síně svlávy uveden pan Jaroslav Oravec.

 

 

 
 

Partneři